Souhrnná zpráva

>

Souhrnná zpráva

Contents

Obsah

Úvod

Zemědělství hraje v životě lidí zásadní roli. Je životně důležité pro všechny lidi bez ohledu na národnost, rasu, pohlaví, etnickou příslušnost, náboženství atd. Přestože je přežití lidí závislé na zemědělství, často zapomínají na to, že k zajištění dostatečné rostlinné a živočišné produkce je třeba dbát na to, aby nynější způsoby hospodaření byly udržitelné a umožnily hospodařit i v daleké budoucnosti. Lidé také musí dbát na to, aby se přizpůsobili klimatickým změnám, aby si udrželi kvalitu a množství produkce.

Evropské země zažívají stále častěji období sucha, která způsobují dlouhodobý nedostatek vody. Sucho je opakujícím se rysem evropského klimatu, který každoročně postihuje značnou část evropské populace. Četnost a závažnost meteorologických a hydrologických období sucha se ve většině částí Evropy zvýšily. Různé indexy sucha se shodují v tom, že největší nárůst je v jižní Evropě. Dostupné studie předpokládají další nárůst četnosti, trvání a závažnosti meteorologického a hydrologického sucha ve většině Evropy během 21. století, s výjimkou částí středovýchodní a severovýchodní Evropy. Největší nárůst sucha se předpokládá v jižní Evropě, kde se zvýší konkurence mezi různými uživateli vody, jako je zemědělství, průmysl, cestovní ruch a domácnosti.

EU si uvědomuje zesílení sucha a socioekonomické problémy, které způsobuje, avšak opatření, která přijímá, mají spíše reaktivní než preventivní charakter, vysvětluje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Sucha jsou navíc často zhoršována nadměrným využíváním zemědělské půdy a špatným hospodařením s vodou velkých zemědělských společností. Hlavní podíl na spotřebě vody ročně připadá na zemědělství, a to celkem 40 %. Podle Eurostatu se v Evropě přibližně 40 % půdy využívá pro zemědělské účely.

Tato souhrnná zpráva vychází ze srovnání národních analýz současného stavu adaptačních strategií a vodohospodářských systémů zavedených v partnerských zemích – v Belgii, v České republice, na Kypru, v Německu, v Itálii a ve Španělsku. Tato zpráva se rovněž zabývá současnými legislativními rámci v oblasti implementace vodních systémů v zemědělské krajině ve výše zmíněných zemích a také programy a státními iniciativami.

Hlavními zdroji informací pro tuto zprávu byly výzkumy a rozhovory s odborníky na vodohospodářství, zemědělství, sucho, státní iniciativy pro životní prostředí atd.

Klíčové informace o suchu v partnerských zemích

Historický vývoj sucha

Sucho bylo vždy předmětem zájmu a jsou o něm záznamy již v dřívějších dobách. Sledování se provádělo různými metodami, v posledních staletích podle vědeckých údajů, vzorků stromů a dalších metod.

V Evropě se sucho netýká pouze polosuchých oblastí, jako je například Středomoří. Dlouhá období sucha opakovaně postihla také západní a střední Evropu, Britské ostrovy, Skandinávii a východní Evropu.

Hlavní milníky klimatických změn za posledních 50 let

  • Sucho je opakujícím se rysem evropského klimatu, který každoročně postihuje značnou část obyvatelstva EU. Přesná čísla a schémata závisí na konkrétním použitém indexu sucha, panuje však obecná shoda, že Středomoří je suchou oblastí (přehled ukazatelů a indexů sucha najdete v publikaci Světové meteorologické organizace (WMO)).
  • Simulace naznačují, že na většině evropského kontinentu dojde ke statisticky významným výkyvům obsahu vody v půdě. Při oteplení o 2 °C dojde ve středomořských oblastech k nejvýraznějšímu snížení půdní vlhkosti, které se může projevovat v průběhu celého roku. Naopak oblast severní a východní Evropy vykazuje nárůst dostupnosti půdní vody, který bude větší především během vlhkého období. Předpokládané vzorce změn vysychání půdy jsou pouze pokračováním trendů vysychání a vlhnutí pozorovaných v Evropě v posledních 50 letech: více sucha na západě Středomoří a méně sucha ve střední a východní Evropě. Budoucí změny napříč kontinentem jsou tedy příčinou dalších rozdílů v dostupnosti půdní vlhkosti i závažnosti půdního sucha. Oblasti, které vzbuzují zvláštní obavy, jsou Andalusie, Extremadura a Algarve, protože výkyvy půdní vlhkosti budou charakterizovány jak snížením ročního průměru, tak zvýšením roční amplitudy, což znamená ještě menší roční minimální hodnoty na křivkách půdní vlhkosti. V současném klimatu se tyto oblasti již vyznačují suchými nebo polosuchými podmínkami a jsou náchylné k výskytu sucha.
  • Na počátku 20. století došlo ke znatelnému nárůstu teploty. Význam nedávných evropských such je popsán především v kontextu hydroklimatických podmínek druhé poloviny 20. století. Je proto možné, že nedávné evropské sucho je méně (nebo více) extrémní, než se odhaduje. Nejdelší sekvence let se suchými obdobími v každém roce byly v letech 1778-1784, 1988-1994 a 2003-2009. Z tohoto důvodu byla nedávným suchům věnována značná pozornost.
  • Zároveň jsme v poslední době svědky delších a intenzivnějších epizod sucha. V posledních desetiletích jsme pozorovali epizody sucha i v letech, kdy byl roční úhrn srážek normální. Důvodem není to, že máme méně srážek, ale teplota vzduchu. Výdej vody vypařováním je větší než její příjem, což je hlavní důvod klimatických změn. Tato situace změnila hydrologickou bilanci a dostáváme se do záporných hodnot.

Přehled epizod sucha v partnerských zemích od 20. století

Epizody sucha v Belgii

1921, 1949, 1976, 1953, 1956

Epizody sucha v Německu

1959, 1976, 2003, 2018

Epizody sucha na Kypru

1990 – 1991, 1996 – 2000, 2006 – 2009,
2012 – 2016

Epizody sucha v Itálii

1942 – 1950, 1988 – 1992, 1997 – 2001,
2003, 2007, 2012, 2017

Epizody sucha v České republice

1904, 1911, 1917, 1921, 1947, 1953 (1954),
1959, 1992, 2000, 2003, 2007

Epizody sucha ve Španělsku

1909 – 1914, 1938 – 1939, 1941 – 1945,
1963 – 1964, 1979 – 1984, 1990 – 1995,
2005 – 2009, 2012, 2017

Dopady klimatických změn na zemědělství

Klimatické změny jsou charakterizovány především:
  • změnami teplot vzduchu,
  • zvýšeným výparem a evapotranspirací,
  • rozložením srážek během roku,
  • zvýšením extrémních srážek,
  • snížením sněhových srážek v zimě,
  • a tím snížením zásob vody v půdě po zimě.

Důsledky klimatických změn mají velký dopad na zemědělství. Rostoucí teploty, pokles srážek a jejich větší nepravidelnost, zvýšení evapotranspirace, prodlužování suchých a velmi suchých epizod (delší léta), dočasný pokles disponibilních zásob vody a šíření nových škůdců a další jevy úzce související se změnou klimatu budou mít v příštích letech negativní dopady na zemědělství a chov hospodářských zvířat.

Vlivem několika faktorů je voda v půdě pro mnoho plodin během vegetačního období méně dostupná. Například jiné časoprostorové rozložení srážek, související s půdní vlhkostí nebo zvýšenou evapotranspirací.

Velkým problémem, který přímo ovlivňuje zemědělství, je vývoj srážkových extrémů jako jsou bouřky a krupobití (to lze odvodit z údajů pojišťoven, které vyplácejí náhrady za škody způsobené krupobitím), změna vegetačního období, jeho délky a nástupu. Invazivní choroby a škůdci se přesouvají do vyšších nadmořských výšek a rozmnožují se ve více generacích. V posledních letech se objevují období, kdy se i stepní plodiny (obiloviny) potýkají s nedostatkem vody, takže změny se netýkají jen pěstování ovoce.

Hlavní problémy způsobené suchem

Sucho v minulosti způsobilo hladomory a masivní migrační pohyby a bylo příčinou vážných hospodářských, sociálních a politických krizí. Dopady sucha jsou považovány za větší než dopady jakékoli jiné přírodní katastrofy. Postihují především zemědělství, lesnictví, dopravu, rekreaci, cestovní ruch a energetiku a vyvolávají řadu sociálních dopadů.

Wilhite (Wilhite, 2005) uvádí následující čtyři typy sucha a jejich důsledky:

Negativní odchylka srážek od normálu během určitého časového období. Suchý vzduch spojený s poklesem vlhkosti spolu s vyšší teplotou vzduchu má negativní vliv na člověka, faunu a flóru:

  1. Působí negativně na psychiku lidí během dlouhého období sucha
  2. Životnost rostlin se snižuje.
  3. Je nedostatek vody a potravy pro volně žijící zvířata.

Půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny:

  1. Snížení výnosů.
  2. Provozní náklady zemědělských podniků rostou.
  3. Vzrůstá potřeba zajistit dostatek vody pro hospodářská zvířata.

Výrazné snížení hladiny vodních toků, pokles hladiny podzemních vod:

  1. Nedostatek vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
  2. V říčních systémech je nedostatek vody pro flóru a faunu.
  3. Vznikají bezvodé suché části toků.
  4. Dochází k poklesu hladiny podzemní vody v dané oblasti.
  5. Dochází k omezení rekreace a sportu.

Dopady sucha na kvalitu života:

  1. Antropologické problémy, které se týkají především člověka samotného, např. populační vývoj.
  2. Sociální problémy, které se zaměřují především na interakci člověka a společnosti, např. osídlení v důsledku nedostatku vody.
  3. Ekonomické problémy, např. problémy průmyslu, zemědělství, služeb, cestovního ruchu, obcí.
Obrázek č. 1 Vývoj četnosti meteorologického sucha v Evropě v letech 1950-2015

Problémy způsobené suchem a změnou klimatu obecně souvisejí s životností zemědělských plodin a rostoucí potřebou dodatečného zavlažování. To zahrnuje mnoho různých aspektů od zdrojů závlahové vody, vhodných metod zavlažování až po vhodnou a účinnou distribuci vody.

Nevyužívají se meziplodiny – nízkoobjemová krmiva, často z obavy, že sucho způsobí následnou neúrodu hlavních plodin. Problémem je samozřejmě nedostatek vody pro dobytek nebo špatná úroda, když déšť nepřijde v době, kdy je ho nejvíce potřeba.

Obrázek č. 2 ukazuje předpokládané změny četnosti meteorologických such do poloviny 21. století (2041-2070 ve srovnání s obdobím 1981-2010) pro dva emisní scénáře: RCP4.5 (vlevo) a RCP8.5 (vpravo). Tyto předpoklady ukazují nárůst meteorologického sucha ve většině Evropy, zejména v jižní Evropě, zatímco pokles sucha se předpokládá pouze v omezených částech severní Evropy. Změny jsou nejvýraznější pro scénář s vysokými emisemi (RCP8,5) a o něco nižší pro mírný scénář (RCP4,5). Předpoklady využívající indexy sucha, které zohledňují také potenciální evapotranspiraci, vykazují podstatně větší nárůst ploch postižených suchem, než projekce založené pouze na SPI založeném na srážkách, protože zvyšující se teploty vedou ke zvyšování evapotranspirace.
Obrázek č. 3 ukazuje projekce extrémního deficitu vody v řekách pro stejné emisní scénáře jako výše. Pro většinu evropských regionů, s výjimkou středovýchodní a severovýchodní Evropy, se předpokládá stále silnější sucho říčních toků. Největší nárůst rizika sucha se předpokládá pro jižní Evropu, kde se zvýší konkurence mezi různými uživateli vody, jako je zemědělství, domácnosti, cestovní ruch a průmysl, a to zejména podle scénářů s vysokými emisemi.

Dopady sucha na zemědělství

Zemědělství není jen o pěstování polních plodin, ale dopady sucha se projevují i v dalších souvisejících odvětvích, například v živočišné výrobě. V posledních letech se projevuje velký nedostatek krmiva (pícnin). Krmivo je dražší, pokud vůbec je, a pro hospodářská zvířata není dostatek vody.

V současné době dochází ke změně klimatu, což má samozřejmě dopad na zemědělství a stávající zemědělské systémy. Jelikož je zemědělství založeno na půdě, vodě a slunci, změny těchto faktorů mají na zemědělce vliv. Všechny tři faktory se mění nejen v průměru, ale také jsou stále více proměnlivé s ještě většími regionálními rozdíly než kdy dříve.

Obrázek č. 4 "Nejsušší měsíc" označuje měsíc s nejnižším průtokem řek v každém roce.

Je dobré zmínit i další dopady:

  • ztráta zisku: závažným dopadem na zemědělství je především ztráta produkce, menší a méně kvalitní suroviny – plodiny, ovoce, hlízy;
  • zvýšené náklady: při dlouhotrvajícím suchu dochází také ke zvýšení nákladů na pohonné hmoty v důsledku zhutnění půdy s menším množstvím půdní vlhkosti. Zároveň dochází k rychlejšímu opotřebení pracovních nástrojů při zpracování půdy;
  • ekonomika: uzavřené smlouvy na dodávky produktů nemusí být plněny a producenti mohou být sankcionováni;
  • ekonomika: zvýšené náklady na pojištění produkce;
  • ekonomika: zvýšené náklady na rozšíření skladovacích kapacit pro seno nebo náklady na dovoz dražšího sena z klimaticky příznivějších oblastí.
  •  

Hlavní ukazatele, studie a statistiky v partnerských zemích

Instituce, které sledují sucho v partnerských zemích

Hlavní instituce pro sledování sucha jsou:

V Belgii vzhledem k velkému počtu vládních úrovní neexistuje jedna jediná organizace, která by byla zodpovědná za sucho na celostátní úrovni, ale tato zodpovědnost spadá na bedra mnoha provincií, regionů a obcí v zemi. Proto existuje mnoho veřejných i soukromých institucí, které se zabývají studiem sucha, včetně Vlámské komise pro sucho, Koordinačního výboru pro integrovanou vodní politiku (CIW) a Vlámské agentury pro životní prostředí (VMM). CIW je zodpovědný za koordinaci integrované vodní politiky na úrovni vlámského regionu.

Na Kypru působí dva ministerské odbory, které sledují situaci v oblasti sucha, a to Odbor rozvoje vody (WDD) a Odbor meteorologie. WDD situaci týkající se sucha „nemonitoruje“ ani „nestuduje“, tj. není „pozorovatelem“, ale zabývá se řízením následků sucha. Jinými slovy, je povolán k tomu, aby řídil důsledky jevů sucha, pokud jde o hospodaření s dostupnými vodními zdroji a jejich distribuci. Při této práci využívá Plán pro zvládání sucha a další relevantní informace z oblasti vodního hospodářství.

České republice působí Český hydrometeorologický ústav, v.v.i., který měří teploty vzduchu, srážky, výpar a další meteorologické parametry ve své síti meteorologických stanic, rozmístěných po celé České republice. Další českou institucí je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. – CzechGlobe, který se zabývá základním výzkumem probíhajících globálních změn klimatu.

V Německu, Spolkový úřad pro životní prostředí (Umweltbundesamt: UBA) shromažďuje údaje o stavu životního prostředí, zkoumá vzájemné vztahy, vytváří prognózy do budoucna a využívá tyto poznatky pro poradenství spolkové vládě. Kromě toho UBA prosazuje zákony v oblasti životního prostředí. Úkoly UBA jsou definovány v zákoně o zřízení Spolkového úřadu pro životní prostředí. Další instituce pro sledování sucha, Helmholtzovo středisko pro výzkum životního prostředí (UFZ), poskytuje denně celoplošné informace o stavu půdní vlhkosti v Německu. Německá meteorologická služba (DWD) odpovídá za poskytování meteorologických služeb všem hospodářským a sociálním odvětvím v Německu. Její úkoly vycházejí ze zákonného informačního a výzkumného mandátu, zákona o německé meteorologické službě.

V Itálii existuje Observatoř sucha při CNR IBE Climate services, Národní rady pro výzkum – Institut bioekonomiky (CNR-IBE). Poskytuje operativní služby pro rozhodovací orgány, vodohospodářské orgány a zúčastněné strany. Vyšší ústav pro ochranu a výzkum životního prostředí (ISPRA) je italský veřejný výzkumný orgán a podléhá dohledu ministerstva pro ekologickou transformaci. Vydává zprávu a bulletin o stavu sucha v Itálii. Také existují další tři organizace, které se zabývají suchem: Úřady povodí, Meliorační konsorcium a Evropsko-středomořské centrum pro změnu klimatu.

Ve Španělsku působí Národní observatoř pro sucho (ONS), jejímž cílem je sdružit všechny španělské vodohospodářské úřady s kompetencemi v oblasti vody, vytvořit centrum pro poznání, předvídání a monitorování dopadů sucha v zemi a zmírnění jeho důsledků v environmentální, sociální a ekonomické oblasti. Při observatoři působí Výbor expertů pro sucho, který vyhodnocuje situaci v oblasti nedostatku vody a radí ministerstvu, jaká opatření je třeba přijmout ke zvládnutí sucha.

Studie/pravidelné zprávy, které analyzují sucho

Belgie

Neexistuje žádná studie nebo pravidelná zpráva, která by zahrnovala celou Belgii. Existují studie, které byly vypracovány pro určité regiony.

Kypr

Plány pro zvládání sucha rozhodujícím způsobem přispívají k účinnému, účelnému a udržitelnému hospodaření s vodou, a jsou proto nedílnou součástí vodohospodářské politiky. V případě Kypru, země sužované častými a dlouhotrvajícími suchy, je politika řešení a účinného zvládání sucha nejdůležitější součástí vodohospodářské politiky (odbor rozvoje vody, indexy sucha). Cílem plánů pro zvládání sucha jsou výpočty a včasná diagnostika sucha, a také účinné zvládání a snižování jeho nepříznivých účinků.

The Czech Republic

Organizace CzechGlobe se na webových stránkách INTERSUCHO zabývá většinou aspektů sucha a pravidelným sledováním vývoje sucha ve vegetačním období v jednotlivých letech a také v návaznosti na jednotlivé roky. Na webových stránkách Ministerstva zemědělství (eAGRI) jsou k dispozici pravidelné roční zprávy, tzv. modrá zpráva, které obsahují data a informace o hospodaření s vodou v ČR. Na webových stránkách Ministerstva životního prostředí jsou pravidelně zveřejňovány tzv. Zprávy o životním prostředí České republiky. K dispozici jsou údaje o stavu klimatu v daném roce, výskytu sucha, klimatickém systému v globálním kontextu nebo emisích skleníkových plynů. Pravidelné výroční zprávy na stránkách zveřejňují všechny veřejné výzkumné instituce (v.v.i.) a lze zde nalézt všechny projekty zabývající se suchem, dosažené výsledky a nové poznatky.

Germany

V Německu poskytuje Helmholtzovo středisko pro výzkum životního prostředí (UFZ) pro sledování sucha denní informace o stavu půdní vlhkosti v celé oblasti Německa. Informace jsou založeny na simulacích pomocí hydrologického modelu mHM vyvinutého v UFZ.

Italy

Vyšší ústav pro ochranu a výzkum životního prostředí vydává bulletin o suchu, který obsahuje měsíčně aktualizované mapy SPI vypočítané pro 3, 6, 12 a 24měsíční období ve čtyřech oblastech: Itálie, Evropa, Středomoří a oblast EU – CADSES. Výpočet SPI je založen na denních srážkových datech z projektu NCEP/DOE Reanalysis 1, která jsou volně dostupná pouze od roku 1948 do současnosti.

Spain
  • Státní meteorologická agentura (AEMET) připravuje od roku 2020 výroční zprávu o stavu klimatu ve Španělsku. Dokument shromažďuje údaje o meteorologickém suchu (roční úhrn srážek) a standardizovaném srážkovém indexu (SPI) při velkých povodích a o vlhkosti půdy podle provincií. AEMET má k dispozici také historické roční záznamy o srážkách a teplotách nejméně od roku 1961.
  • Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografické výzvy (METDC) pravidelně monitoruje řadu parametrů souvisejících se suchem:
    • Národní observatoř sucha zveřejňuje měsíční souhrnnou zprávu a mapu o situaci dlouhodobého sucha a příslušného nedostatku ve všech okresech povodí.
    • Hydrologická informační oblast vydává týdenní Hydrologický bulletin s údaji od hydrografických svazů, intrakomunitárních vodohospodářských správ, Státní meteorologické agentury a „Red Eléctrica de España“.

Roční srážky a teploty v Evropě

  • U ročních srážek v Evropě není patrný žádný jasný trend a v roce 2019 se hodnoty blížily průměru.
  • Na severu, západě a jihu byl počet srážkových dnů až o 30 vyšší než průměr, zatímco ve střední a východní Evropě byly zaznamenány podprůměrné hodnoty.
  • V zimě, na jaře a v létě byly srážky na jihozápadě podprůměrné, nicméně během podzimu až prosince se velké části tohoto regionu změnily na oblasti s výrazně nadprůměrnými srážkami.
  • Půdní vlhkost vykazuje klesající trend, přičemž hodnoty za rok 2019 jsou druhé nejnižší minimálně od roku 1979.
  • Na většině území kontinentální Evropy byla po celý rok zaznamenána podprůměrná půdní vlhkost, zejména ve střední Evropě během léta a na jihovýchodě během podzimu.

Srážky v Evropě jako celku nevykazují výrazný trend, a to ani pro roční, ani pro sezónní hodnoty. V Evropě existují prostorové rozdíly v trendech, které zde však nejsou dále zkoumány.

  • Průměrná evropská teplota v roce 2018 byla jednou ze tří nejvyšších v historii.
  • Léto bylo nejteplejší v historii – o více než 1,3 °C vyšší než obvykle.
  • Všechna roční období byla teplejší než obvykle, přičemž pozdní jaro, léto a podzim byly všechny teplotně nadprůměrné o více než 1 °C.
  • Od jara byly zaznamenány vysoké maximální teploty, zejména na severu.
  • Na jihovýchodě byly výrazně nadprůměrné minimální teploty.

Teploty v Evropě vykazují od roku 1979 dlouhodobé trendy oteplování, a to jak pro roční, tak pro sezónní průměry, ačkoli rychlost změn a doba, kdy se objevuje jasný trend, se pro různá časová období liší. Průměrná roční teplota ukazuje, že rok 2019 byl v souboru dat ERA5 nejteplejší v historii, a to o více než 1,2 °C nad průměrem, ale těsně za ním následovaly roky 2014, 2015 a 2018. Podle údajů ERA5 se 11 z 12 nejteplejších let v Evropě odehrálo od roku 2000.

Belgie
  • Historické záznamy ukazují pomalý, ale statisticky významný a trvalý nárůst ročních srážek (Brouwers et al., 2015) o 0,5 mm ročně. V roce 2017 byl roční úhrn srážek o 92 mm vyšší než v době zahájení měření v roce 1833.
  • Klimatické scénáře s vysokým rozlišením naznačují závislost na ročním období: očekává se, že zimní (prosinec, leden a únor) srážky se do konce století zvýší přibližně o 18 %. Naopak pro léto (červen, srpen) se očekává pokles o 10 % (De Ridder et al., 2020).
Kypr

Nedostatek vody na Kypru se již nyní zhoršuje vlivem změny klimatu. Jeho vliv se začal projevovat již v 70. letech 20. století, kdy se zvýšila proměnlivost srážek a četnost sucha. Statistická analýza ukazuje, že od počátku 70. let 20. století došlo k poklesu průměrného ročního úhrnu srážek o 20 % v porovnání se srážkovými záznamy za posledních 100 let. Zatímco průměrný roční úhrn srážek za 30leté období minulého století (1901-30) činí 559 mm, v posledním 30letém období (1971-2000) klesl na pouhých 463 mm. Toto snížení srážek bylo doprovázeno souběžným zvýšením průměrné teploty, což mělo souběžně negativní dopad na evapotranspiraci v zemědělství (s vyšší spotřebou plodin).

Česká republika
  • Údaje ukazují, že od roku 1961 se průměrné úhrny srážek v České republice zvyšují.
  • Jednotlivá období se navíc nevyvíjela stejně. V pozdějších letech docházelo k nárůstu hodnot, dříve byl často pozorován jejich ustálený stav (např. průměrné roční teploty) nebo dokonce pokles (např. dubnové teploty) až do období kolem roku 1980, resp. do roku 1990 (průměrné listopadové teploty). Ke změně srážkových úhrnů došlo pravděpodobně kolem roku 1995 – od tohoto roku se vyšší srážkové úhrny vyskytují relativně často mimo zimní období. Tyto závěry jsou v souladu s pozorovanou periodizací klimatu na některých klimatologických stanicích, které byly dosud vyhodnoceny.
Itálie

Oblast Středomoří je považována za problematickou oblast, co se týče změny klimatu. Od 80. let 20. století se v Itálii začalo projevovat zvyšování teplot, pokud jde o roční průměry, ale ještě více, pokud se bere v úvahu pouze letní sezóna, která se prodloužila o vlny veder trvající od května do října. Analýza historických trendů srážek ukazuje vyšší variabilitu, typickou pro oblasti se složitou orografií, jako je Itálie, ale celkově nejsou jasně pozorovány žádné významné trendy (ISPRA, 2013; Toreti et al., 2009).

Španělsko
  • Za posledních 50 let vykazuje průměrný roční úhrn srážek mírný pokles.
  • Stejně jako v případě srážek i teploty vykazují velmi nerovnoměrné rozložení. Obvyklé jsou vlny veder a chladná období.
  • Období meteorologického sucha se ve Španělsku opakují v důsledku nepravidelnosti srážek a teplot. Průběh srážek je přímo ovlivňován severoatlantickou oscilací (kolísání mezi tlakovou výší Azorské anticyklóny a tlakovou níží Islandské nížiny). Čas od času Azorská anticyklóna blokuje průchod bouří směrem ke Španělsku, které pak trpí 3 až 5letým suchem.

Sucho a zemědělství

Spotřeba vody v zemědělství

Voda hraje klíčovou roli v produkci potravin a v zemědělství obecně. Hlavním důvodem využívání vody v zemědělství je zavlažování plodin. Na základě ročního průměru připadá na zemědělství 59% celkové spotřeby vody v Evropě, přičemž většina této vody se využívá v jižních povodích, kde srážky a půdní vlhkost nestačí k uspokojení potřeby vody pro plodiny a produkce některých druhů plodin by bez zavlažování nebyla možná. Zavlažování se používá také ke zvýšení výnosů plodin. Zelenina a další plodiny, které vytvářejí vysokou hrubou přidanou hodnotu, jsou obecně také velmi náročné na vodu.

V Evropě je zavlažováno přibližně 7-8% celkové zemědělské plochy, v jižní Evropě až 15% (zdroj: Eurostat). Přestože je zavlažována jen malá část zemědělské půdy, na zavlažování plodin v Evropě ročně připadá přibližně 40-45% celkové spotřeby vody. Zavlažování plodin je obzvláště intenzivní (80% celkové spotřeby vody v jižní Evropě) v období od dubna do srpna, kdy rostou plodiny, klesá množství srážek a zvyšuje se evapotranspirace.

Jižní Evropa spotřebuje přibližně 95% celkového objemu vody na zavlažování v celé Evropě (včetně Turecka a západního Balkánu).

Zemědělský sektor vytvořil v roce 2017 více hrubé přidané hodnoty (20%) než v roce 1995. Stále však existuje prostor pro zlepšení účinnosti zavlažování. V mnoha případech se voda odebírá mimo vodní toky a dopravuje se na velké vzdálenosti otevřenými kanály, příkopy nebo potrubím, aby se tak zajistila voda pro zavlažování. Během této přepravy se část vody ztrácí odpařováním nebo netěsnostmi v dopravních systémech (což vede ke snížení účinnosti zavlažování). Pro provedení přehledu evropské účinnosti zavlažování nejsou k dispozici žádné komplexní údaje, ačkoli podle některých zdrojů se účinnost zavlažování pohybuje mezi 50 a 70% (Clemente at al., 2013; Baldock et al., 2000; Brouwer at al., 1989).

Množství vody potřebné k zavlažování určují také druhy pěstovaných plodin. Upřednostňování druhů plodin s vyšší hrubou přidanou hodnotou, které jsou však zároveň náročnější na vodu, jako jsou citrusové plody a energetické plodiny, vytváří tlak na vodní zdroje. V příštích letech lze očekávat mírný nárůst potřeby vody na zavlažování (EEA, 2014a), který souvisí s poklesem srážek v jižní Evropě (EEA, 2015b) a prodloužením vegetačního období.

Belgie
Rok
1990
1995
2005
Odběry podzemní vody pro zemědělství (v milionech m³)
10.181
13.761
34.762
Kypr

Zásadní význam a dopad má masivní rozvoj nekonvenčních vodních zdrojů – konkrétně odsolování (s kapacitou v roce 2016 ve výši 80 milionů m³) a opětovné využívání odpadních vod (21 milionů m³ v roce 2015), jejichž cílem je nahradit nadměrně využívanou podzemní vodu. Další opatření jsou však nutná ke kontrole odběrů ze soukromých vrtů, které jen pro zavlažování byly odhadnuty na 74 milionů m³ (ročně bez omezení).

Česká republika
Rok
1998
2000
2005
2010
2015
2019
Odběry podzemní vody pro zemědělství (v milionech m³)
4.55
5.22
11
11.5
14
15.3
Německo

Zemědělci jsou ve svém podnikání velmi závislí na počasí. V zásadě to není problém, protože výkyvy ve výnosech způsobené povětrnostními podmínkami se v průběhu let obvykle vyrovnávají. Ale v důsledku extrémních strukturálních změn v zemědělství, globalizace trhů a s tím související intenzivní cenové války pracuje mnoho zemědělských podniků již mnoho let na samé hranici rentability.

Italy

Zemědělský sektor je zodpovědný za více než 50 % celkové spotřeby vody (ISTAT, 2019).  V roce 2016 bylo 42,9% zemědělských podniků (572 000) vybaveno zavlažovacími zařízeními na celkové ploše 4,1 milionu hektarů. Ve srovnání s rokem 1982 se toto číslo zvýšilo o 4,2%. V roce 2016 účinně zavlažovalo 85,8% zemědělských podniků vybavených zavlažovacími zařízeními na celkové ploše 2,5 milionu hektarů. V Itálii je zavlažováno 20,3% zemědělské půdy, což je jeden z nejvyšších podílů mezi zeměmi EU (ISTAT, 2019). V roce 2010 činil celkový objem vody pro zavlažování 11,618 milionů m3, což odpovídá v průměru 4,666 m3 na každý zavlažovaný hektar (ISTAT, 2014).

Spain

Podle průzkumu ploch a výnosů Ministerstva zemědělství, rybolovu a potravinářství (MAPA) dosáhla v roce 2018 zavlažovaná plocha 3 774 286 hektarů, což je o 399 654 hektarů více než před deseti lety. Tento nárůst šel ruku v ruce s klesajícím trendem spotřeby vody. Podle informací Národního statistického úřadu se v letech 2008-2012 objem vody spotřebovaný zemědělci blížil nebo překračoval 16 000 hm3, zatímco nyní se pohybuje pod 15 000 hm3. Stejným směrem poukazuje i Ministerstvo zemědělství. V roce 2002 připadalo na zemědělský sektor 80% celkové spotřeby vody ve Španělsku. Dnes tento podíl klesl na přibližně 65%.

Obtíže a výzvy pro zemědělce (obecné výzvy)

Zemědělství je odvětví, které bude změnou klimatu postiženo nejvíce. Kromě zvýšení teplot a snížení množství srážek se také objeví další negativní vliv spojený se srážkami, který se bude vyskytovat se zvýšenou intenzitou, a to jsou přímé škody na infrastruktuře a plodinách a eroze nejúrodnějších vrstev půdy.

Nárůst teplot zvýší evapotranspiraci a následně i potřebu vody pro plodiny, kterou lze v mnoha případech uspokojit pouze zavlažováním.

  • Obecný nedostatek vody (v obcích a městech) nelze oddělit od nedostatku vody v zemědělství. Zemědělec by měl hospodařit tak, aby zadržel vodu v krajině, nikdo jiný, než lesníci to nedokáže. Hospodaření s vodou se tedy musí naučit a provádět.
  • V důsledku zvýšeného výparu a povrchového i podpovrchového odtoku vody při přívalových srážkách dochází často k dlouhému vysychání potoků a řek, úhynu ryb apod.
  • Zemědělský sektor potřebuje zlepšit procesy uvádění produktů na trh, konkurenceschopnou obranu cen, snížení výrobních nákladů s větší mechanizací sektoru, a především zvýšit kvalitu a odlišnost produktů, aby spotřebitel ocenil jejich vlastnosti.
  • Je třeba zvýšit technické znalosti a profesionalitu zemědělců, aby se zemědělské podniky a družstva staly konkurenceschopnějšími. Mnozí z nich si tyto odborné kompetence neosvojí, protože jejich příjem nezávisí výhradně na zemědělské výrobě.
  • Vysoký průměrný věk zemědělců omezuje možnost změny a také způsobuje přílišný konzervatismus. Proto je třeba definovat procesy nástupnictví, aby se usnadnila generační výměna a příležitost dostali mladí zemědělci.
  • Zemědělství musí reagovat na poptávku spotřebitelů po zdravějších produktech a zároveň zachovat formy hospodaření a obchodování, které respektují životní prostředí a krajinu.
  • Budoucnost venkova bude spojena se změnou klimatu, proto je důležité přizpůsobit zemědělské podniky budoucím omezením. Ve Španělsku bude mít zásadní význam zlepšení zavlažovacích systémů, které bude třeba významně financovat.
  • Zemědělský sektor začíná procházet revolucí, úroveň složitosti bude v budoucnu velmi vysoká, takže je nutná změna mentality. Bude nutné zvýšit odborný profil zemědělců s větším počtem školení, rozvojem nových dovedností, ale také jim umožnit poradenství v oblasti technických, byrokratických a finančních aspektů.
  • Udržitelnost zemědělství a udržitelnost venkova, jak ho známe dnes, bude záviset na tom, jak se s těmito výzvami vypořádáme.

Státní podpora v partnerských zemích

Ministerstva partnerských zemí zaměřená na problémy spojené se suchem

Stát
Belgie
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Ministerstvo zemědělství a rybářství
Česká republika
  • Ministerstvo zemědělství
  • Ministerstvo životního prostředí
Německo
  • Spolkové ministerstvo životního prostředí
  • Spolkové ministerstvo pro výživu a zemědělství
Itálie
  • Ministerstvo pro ekologickou transformaci
  • Ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství a výživy

Programy nebo iniciativy ministerstev v partnerských zemích

Stát
Program/y
Belgie
„Blue deal“ (modrá dohoda) je iniciativa vlámské vlády a vlámských ministerstev
Kypr
Program rozvoje venkova 2014-2020
Česká republika
  • Ministerstvo zemědělství, Grantový program 129 420 “Podpora odkupu a scelování infrastruktury vodovodů a kanalizací ”;
  • Ministerstvo zemědělství, Grantový program 129 390 “Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa”;
  • Ministerstvo životního prostředí, Výzva obcím: “Připravte si projekty proti suchu”.
Německo

Vzhledem k tomu, že voda/zavlažování je regulováno na úrovni spolkových zemí, dotace na veřejnou podporu přímo související s vodou/vodním hospodářstvím vycházejí spíše z úrovně spolkových zemí. Koncem roku 2020 vstupoval v Bavorsku do dalšího kola program Ministerstva životního prostředí na financování inovativních ekologických a velkoplošných konceptů zavlažování v zemědělství: až tři pilotní projekty, jejichž realizaci ministerstvo finančně podpoří.

Itálie
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (FEASR)
Španělsko
  • Národní plán pro adaptaci klimatickým změnám (PNACC) 2021-2030
  • Španělský systém správy vodních zdrojů
  • Zelená kniha o správě vodních zdrojů
  • Národní hydrologický plán
  • Zvláštní plány pro sucho
  • Národní akční program boje proti rozšiřování pouští (PAND)

Podpora nebo dotace pro zemědělce, kteří dobře hospodaří s vodou

V některých partnerských zemích jsou již připraveny programy na podporu projektů a iniciativ zaměřených na správné hospodaření s vodou. Tyto programy jsou však poměrně neobvyklé a snad v budoucnu bude více takovýchto „motivačních“ programů.

Belgium

Vlaamse Landmaatschappij (VLM) má program nazvaný „Beheersovereenkomsten“, který se věnuje především kvalitě vody a ochraně přírody. Kromě toho existuje také projekt, který poskytuje finanční kompenzace za opatření, jimiž zemědělci zadržují vodu na svých pozemcích, ale tento program není příliš využíván.

Cyprus

Dobré zemědělské a environmentální podmínky je soubor opatření, na jejichž základě dostávají zemědělci zaplaceno, pokud je dodržují.

Česká republika
  • V boji proti suchu pomáhají nejen dotace, ale také podpora nových agrotechnických nebo protierozních postupů, které pomáhají v boji proti suchu, jako je například výzva k podávání projektů na činnost demonstračních farem v roce 2021.
  • V posledních 10-15 letech existoval program na podporu rekonstrukce či revitalizace odvodňovacích systémů, ale nebyl příliš využíván. V té době (před rokem 2015) ještě nebyla tato potřeba vnímána zemědělci ani vodohospodáři jako zásadní, s výjimkou vybraných lokalit (např. jižní Morava); přestože na to odborníci upozorňovali minimálně 10 let před vznikem problému.
Itálie
  • Vnitrostátní a regionální vlády investovaly do podpory využívání modernějších a účinnějších vysokotlakých zavlažovacích systémů mezi zemědělci a do zlepšení infrastruktur pro dodávku vody pro zavlažování na farmu a posílení úlohy zavlažovacích konsorcií.
  • Zemědělci mají přístup ke zvláštním fondům solidarity a obnovy, které jim poskytuje ministerstvo zemědělství, aby jim pomohli po ekonomické stránce po výskytu extrémních událostí, jako jsou povodně, krupobití a také sucha.
  • V Itálii je využíván tzv. PSR model (Pressure-State-Response), který byl vytvořen Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a znázorňuje vztahy mezi příčinami a následky v enviromentální oblasti, čímž pomáhá rozhodovacím orgánům i veřejnosti vnímat životní prostředí, ekonomické a jiné problémy jako vzájemně propojené. V rámci tohoto modelu bylo vytvořeno několik opatření, které mají přímý dopad na vodní hospodářství v Itálii. Mezi tato opatření patří zajištění poradenských služeb, investic do infrastruktury, prevence katastrofických událostí a obnova ztrát, kompenzace pro chráněné oblasti či agro-klimaticko-environmentální platby.
Španělsko
  • Přímá podpora se dělí na dvě části – základní platba a „greening“ (platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí). Cílem „greeningu“ je odměnit dodržování správných environmentálních postupů v souvislosti s pastvinami, střídáním plodin a oblastmi ekologického zájmu.
  • Existují programy podpory v národním, regionálním a provinčním rámci pro zákonem zřízená zavlažovací společenství. Tyto podpory se týkají prací a zavedení změn nebo větších oprav, včetně strojů, výdajů na vypracování projektů, řízení projektů a poradenství.

Právní předpisy, pozadí

Níže je uveden přehled základních a nejdůležitějších právních aktů a předpisů týkajících se vodního hospodářství a národních strategií v partnerských zemích. Lze říci, že většina partnerských zemí již zavedla strategie podporující udržení vody v krajině a tyto strategie jsou východiskem pro další kroky.

Belgie

Značná roztříštěnost belgické politické sféry vedla ke vzniku složité, vzájemně propojené a dynamické sítě politik a právních předpisů. Z tohoto důvodu neexistuje jednotná politika/legislativa, která by se zabývala suchem a hospodařením s vodou. Každá jurisdikční úroveň zavádí strategie na základě vlastního uvážení a vlastních zájmů.

Národní adaptační strategie

Národní adaptační strategie byla přijata Národní komisí pro klima v prosinci 2010. Popisuje hlavní dopady změny klimatu v Belgii a stávající adaptační opatření. Sleduje tři hlavní cíle:

  • zlepšit soulad mezi existujícími adaptačními aktivitami v Belgii;
  • zlepšit komunikaci na národní, evropské a mezinárodní úrovni;
  • vypracovat národní adaptační plán.

Národní adaptační plán

Za tímto účelem strategie stanoví plán rozvoje tohoto národního plánu do konce roku 2012. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 nebyly k dispozici všechny informace potřebné pro jeho vypracování (analýzy dopadů, návrhy regionálních a federálních adaptačních plánů), byla jeho finalizace odložena, což také umožnilo lépe zohlednit Evropskou adaptační strategii.

Národní adaptační plán, který vypracovala „adaptační“ pracovní skupina Národní klimatické komise, byl přijat 19. dubna 2017 Národní klimatickou komisí.

V souladu s rozhodnutím Národní klimatické komise ze dne 27. června 2013 je cílem tohoto plánu:

  • poskytnout jasné informace o adaptačních politikách a jejich provádění v Belgii;
  • identifikovat opatření s celostátní působností k posílení spolupráce a rozvoji synergií mezi různými vládami (federální, regionální) v otázkách adaptace;
  • v roce 2020 bylo provedeno hodnocení, na jehož základě byla dvě opatření vypuštěna (jedno z nich by však mělo být zahájeno v roce 2021); všechna ostatní byla zahájena (někdy s mírným zpožděním). Pouze jedno opatření, které v průběhu hodnocení v polovině období pokročilo dobře, muselo být zastaveno, zejména z důvodu zdravotní krize.

Kypr

Právní předpisy týkající se vodního hospodářství jsou na Kypru poměrně rozsáhlé:

  • Zákon o integrovaném řízení vodních zdrojů 71(I)/2010 a příslušné předpisy
  • Zákon o ochraně a řízení vodních zdrojů 13(I)/2004 a příslušná nařízení. Rámcová směrnice EU o vodě 2000/60/ES a národní právní předpisy
  • Zákon o jakosti vody určené k lidské spotřebě (monitorování a kontrola). Směrnice EU o pitné vodě (EU) 2015/1787 a národní právní předpisy
  • Právní předpisy týkající se úspory vody
  • Legislativa pro fungování organizací, které se zabývají zásobováním vodou (vodohospodářských orgánů, obcí a komunit)
  • Zákon o zavlažovacích divizích a zavlažovacích sdruženích
  • Právní předpisy o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Směrnice EU o povodních 2007/60/ES
  • Právní předpisy o kontrole znečištění vod a půdy. Příslušné směrnice EU a národní právní předpisy

Plány pro zvládání sucha jsou zaměřeny jak na výpočty a včasnou diagnostiku sucha, tak na účinné zvládání a snižování jeho nepříznivých účinků. Výpočty ohledně sucha se týkají:

  • jeho “dopadu” na četnost srážek a odtoku,
  • jeho intenzity, a
  • jeho trvání.

Česká republika

Legislativní podklady v České republice týkající se vody:

  • V roce 2020 byla schválena novela vodního zákona č. 254/2001 Sb., která umožňuje úřadům větší regulaci spotřeby vody v době sucha.
  • Systém operativního řízení v době sucha byl nastaven podobně jako je tomu v současné době při povodních. Nová část vodního zákona, hlava X s názvem „Zvládání sucha a nedostatku vody“, paragrafy 87a až 87m, vymezuje rámec pro monitorování sucha, povinnosti příslušných orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody a kontrolní mechanismy.

V roce 2015 přijala vláda tzv. národní akční plán s bojem/adaptačními opatřeními proti suchu. Tento materiál přešel od obecného výčtu ke konkrétnějším tématům, krokům a aktivitám. Téma je meziresortní, k problematice se vyjadřují a předkládají návrhy desítky odborníků a institucí.

Německo

V Německu jsou nejdůležitější legislativní akty:

  • „Zákon o prevenci a kontrole infekčních onemocnění u lidí″ (zákon o ochraně před infekcemi (zkráceně Infektionsschutzgesetz: IfSG)) je právním základem pro zajištění a kontrolu kvality pitné vody.
  • Kvalita pitné vody je definována z hlediska lidského zdraví (§ 37 odst. 1 IfSG): „Voda určená k lidské spotřebě musí mít takovou kvalitu, aby její konzumace nebo používání nemohla způsobit poškození lidského zdraví, zejména prostřednictvím patogenů“.

V Německu neexistuje žádná speciální národní strategie, ale problematika je zahrnuta do výročních monitorovacích zpráv o ochraně klimatu.

Itálie

Nejdůležitější legislativní akty upravující vodu jsou následující:

  • Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES čl. 1 požaduje, aby členské státy usnadnily udržitelné využívání vody založené na dlouhodobé ochraně dostupných vodních zdrojů.
  • Ekologický tok pro zajištění zachování ekosystémů zohledňuje L. 221/2015 (čl. 70, f), který podporuje platby za ekosystémové služby pro zemědělce, aby se tím splnily cíle citované ve směrnici 2000/60/ES a 92/43/ES „Místo výskytu“ a 2009/147/ES „Ptáci“.

Bohužel je nutné říci, že zvládání sucha v Itálii bylo založeno především na nouzových opatřeních, nikoli na prevenci. Jedním z prvních legislativních nástrojů byl zákon DPCM č. 4 z března 1996, následovaný dokumentem, který premiér Romano Prodi rozeslal 13. března 2007 s cílem řešit problematiku sucha v Itálii a přijmout příslušná opatření. Dalším důležitým krokem bylo zřízení Národního výboru pro boj proti suchu a dezertifikaci, které podpořilo Ministerstvo životního prostředí v roce 1999 pod záštitou UNCCD, s příslušnými akčními plány. Dalšími dvěma důležitými dokumenty jsou sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě z 18. července 2007 a usnesení Evropského parlamentu z 9. října 2008 o řešení problému nedostatku vody a sucha v EU. V poslední době se Ministerstvo zemědělství zapojilo do mezinárodního programu vyhlášeného Organizací pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO), programu WASAG, zaměřeného na řešení problematiky nedostatku vody v zemědělství.

Ministerstvo ochrany životního prostředí, půdy a moře (MATTM) zahájilo dvě iniciativy zaměřené na řešení sucha:

  • Národní strategii přizpůsobení se změně klimatu (2014)
  • Národní plán adaptace na změnu klimatu (2018).

Ministerstvo pro zemědělskou, potravinářskou a lesnickou politiku (MIPAAF) v roce 2020 oznámilo realizaci Národní strategie pro úspory vody a hydrogeologickou nestabilitu. 

Ministerstvo infrastruktury a dopravy (MPO) přijalo v roce 2019 Národní plán intervencí ve vodním hospodářství – „Nádrže“.

Španělsko

Španělsko bylo průkopníkem v oblasti regulace vodního hospodářství (vodní zákon z roku 1879, Hydrografické konfederace z roku 1926).

Současná hlavní vodní legislativa ve Španělsku:

  • Konsolidované znění vodního zákona schválené královským dekretem-zákonem 1/2001 (základní zákon pro povrchové a podzemní vody)
  • Zákon 10/2001, Národní hydrologický plán: stanovuje základy pro plánované zvládání sucha a vypracování zvláštních akčních plánů pro kritické situace a sucho (čl. 27 odst. 2) a předpokládá nouzové plány pro zásobování vodou měst s počtem obyvatel vyšším než 20 000 v případě sucha (čl. 27 odst. 3)
  • Vyhláška MAM/698/2007 (zvláštní akční plány pro případy krize a možného sucha v povodích mezi obcemi)
  • Vyhláška TEC/1399/2018 (revize zvláštních plánů z roku 2007)
  • Zvláštní pravidla pro některé hydrografické konfederace pro boj se suchem

Národní plány a programy týkající se změny klimatu a sucha rozvíjejí několik funkcí. Sahají od konzultační sféry pro hodnocení a plánování až po existenci národních rámcových plánů.

  1. Národní plán adaptace na změnu klimatu (PNACC) 2021-2030
  2. Španělský systém správy vodních zdrojů
  3. Zelená kniha o správě vodních zdrojů
  4. Národní hydrologický plán
  5. Zvláštní plány pro sucho
  6. Národní akční program boje proti dezertifikaci (PAND)

Vzdělávání, školení

Potřeby školení pro lepší hospodaření s vodou

Jednotlivé partnerské země se značně liší v úrovni nabízených programů pro hospodaření s vodou. Některé z partnerských zemí již nabízejí systém programů a předmětů zabývajících se touto problematikou, zatímco jiné země jsou na začátku a vodohospodářskou problematiku do svých osnov nezahrnují.

Belgie

Neexistují žádné oficiální vzdělávací kurzy ani vzdělávací programy v oblasti vodního hospodářství. Mohou být součástí univerzitních kurzů.

Kypr

  • Odbor rozvoje vodního hospodářství (WDD) ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury zahájil v roce 2007 plánovanou informační kampaň o problematice vodního hospodářství na Kypru. Cílem je rozvoj povědomí o vodě a suchu již od útlého věku.
  • Ministerstvo školství a kultury zařadilo environmentální výchovu k udržitelnému rozvoji do učebních osnov, které jsou součástí speciálního výukového bloku o vodě na základních školách. Příklady akcí/aktivit týkajících se vody jsou:
    • Světový den vody
    • Vzdělávací exkurze základních škol na přehrady
    • WDD společně s nadací Kyperského symfonického orchestru uspořádal koncert inspirovaný vodou, při kterém byly použity zvuky skutečných kapek a také bicí nástroje, na které se hrálo ve vodě. Speciální představení se konala v Nikósii, Limassolu a Pafosu.
    • Přednášky ve školách (mateřské školy, základní školy, gymnázia, lycea a Kyperská škola průvodců) a festivalech (každoroční ekologický festival v Lakatamii). Kromě toho se WDD účastnil výstav a dalších organizovaných akcí.

Kromě výše uvedených akcí pořádá odbor zemědělství a další odbory Ministerstva zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí vzdělávací přednášky pro zemědělce, které se týkají hospodaření s vodou a jejího šetření. Příkladem může být účast zemědělců v programu rozvoje venkova 2014-2020 a jeho kurzech, konkrétně 6.1 „Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců“ a 4.1 „Investice, které zlepšují celkovou výkonnost a životaschopnost zemědělských podniků“. Odbor zemědělství je povinen školit zemědělce, kteří byli v těchto kurzech schváleni.

Česká republika

  • Chybí propracovaný systém vzdělávání zemědělců v oblasti vodního hospodářství, zemědělci jsou po 40 letech totality a 30 letech „dotačního kapitalismu“ zvyklí, že se o vodní hospodářství nemusí starat.
  • Dříve v této oblasti působily dvě státní organizace: Státní fond pro zúrodnění půdy a Zemědělská vodohospodářská správa, ale obě byly bez náhrady zrušeny.
  • Po 70 letech státního „dirigování“ v organizaci, výstavbě a údržbě vodních děl a opatřeních, zemědělci o vodním režimu krajiny mnoho nevědí a nezajímají se o něj, pokud není ohrožena rostlinná výroba a zisk.
  • K tomu přispívá i „nestabilita počasí“ v České republice, kdy se v průběhu roku a desetiletí střídají povodně a kratší či delší období sucha.
  • Školení a kurzy pořádá (nesystematicky) řada organizací:
    • Povodí Vltavy, státní podnik – ochrana vodních zdrojů, snižování povrchového odtoku v povodí vodní nádrže Švihov na Želivce;
    • Výzkumný ústav meliorací – modernizace odvodňovacích systémů a regulace odtoku;
    • Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. – workshop k problematice sucha u ovocných dřevin;
    • Kurzy budování mokřadů pořádá také řada neziskových organizací, podporovaných z různých dotačních zdrojů.
  • Místo toho, aby stát podpořil iniciativu zemědělců intenzivněji a systematičtěji řešit optimalizaci vodního režimu krajiny a problematiku hospodaření s vodou na pozemcích samostatně, rozhodl se podpořit „závislost zemědělců“ na státu a posílit roli Státního pozemkového úřadu v oblasti komplexních pozemkových úprav, kde se tento úřad chce zabývat agronomickým a hydrologickým suchem.
  • Státní správa také nepodpořila změnu legislativy týkající se vytvoření podmínek pro fungování „vodních družstev“ – uvolnění iniciativy vlastníků a uživatelů půdy k řešení sucha, ochrany půdy a vody, neboť v ČR je průměrná výměra 0,39 ha, takže je obtížné cokoliv plánovat a realizovat.

Německo

  • Voda je tématem jak v duálním vzdělávání, tak ve vzdělávání dalším. Vodou se zabývají jak z technickoprovozního hlediska, tak z ekonomického hlediska s ohledem na investiční kalkulace.
  • „Bavorské zavlažovací fórum“ je platformou pro komplexní informace o ekologickém a efektivním zavlažování v zemědělství, zahradnictví a vinařství.
  • Projekt je součástí „Akčního plánu zavlažování“ bavorské zemské vlády a je financován rovným dílem ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí.
  • Cílem je optimalizovat zavlažování v zemědělství na technicky spolehlivém základě a vyváženým způsobem. Současně je zvláštní pozornost věnována tomu, aby zavlažování bylo ekologické a sociálně zodpovědné.
  • Síť zavlažování ALB Bavorsko je neutrální síť odborníků, koncepcí a obsahů orientovaných na zemědělskou praxi s konkrétními pomůckami pro rozhodování o ekologicky kompatibilním získávání vody a účinném zavlažování s nízkými ztrátami přizpůsobeném potřebám rostlin.

Itálie

  • Vzdělávání a odbornou přípravu na vysokoškolské úrovni poskytují všechny italské univerzity. Na této úrovni jsou specifické předměty o vodním hospodářství, zemědělském vodním hospodářství, zemědělské hydraulice a zavlažování součástí všech oborů zemědělských věd, lesnictví, ale také ve stavebním a environmentálním inženýrství, přičemž jsou podle italského akademického nařízení povinné pro kvalifikaci každého bakalářského/ magisterského oboru.
  • Kromě univerzit zajišťují specifické vzdělávání odborníků také národní federace zemědělců, jako je CIA – Conferderazione Italiana Agricoltori a Coldiretti, často prostřednictvím specifických vzdělávacích agentur (jako je síť agentur CIPA-AT, kterou hostí CIA).
  • Specifické vzdělávání v oblasti zavlažování a hospodaření s vodními zdroji je také poskytováno v rámci italských zemědělských technických institutů.
  • Níže jsou uvedeny některé subjekty zapojené do sektoru vzdělávání zemědělců:
  • CIA Italská konfederace zemědělců. Tato organizace má interní vzdělávací instituci, která organizuje programy celoživotního vzdělávání zemědělců. Přibližně 1 400 000 osob, které během roku využijí služeb nabízených Cia-Agricoltori Italiani prostřednictvím poradenství a pomoci jejích odborníků.
  • CIPA-AT Grosseto je sektorem CIA Grosseto, který nabízí služby odborného vzdělávání, vyvíjí a řídí projekty pro valorizaci území a pro společnosti toskánské Maremmy.

Španělsko

  • Nabídka školení je zaměřena na rozvoj technických aspektů využívání vody a hospodaření s ní. Toto školení musí být doplněno plány na zvýšení povědomí o odpovědnosti zemědělců k vodě, aby se postupně dopracovali k jejímu efektivnějšímu využívání.
  • Školení musí kombinovat technický charakter a osvědčené postupy. Některé potřeby a témata školení pro účinnější využívání vody jsou následující:
    1. Obecné znalosti o vodě v přírodě,
    2. Nedostatek vody. Povědomí o problému,
    3. Legální využívání vody,
    4. Udržitelné využívání vody plodinami:
      1. Rovnováha vody v půdě,
      2. Stanovení potřeb plodin,
      3. Účinnost zavlažování,
    5. Kvalita závlahové vody:
      1. Parametry,
      2. Vliv zavlažovacích systémů, půdy a plodin
    6. Zavlažovací technologie a řízení
      1. Přesné zemědělství (senzory),
      2. Typy zavlažování (infrastruktura a automatizace),
      3. Strategie řízení,
    7. Dodávky hnojiv a chemických přípravků prostřednictvím zavlažování,
    8. Charakteristiky zavlažování,
    9. Zavlažovací strategie pro plodiny: olivové háje, citrusové plody, cukrová řepa, bavlna, rýže, ovocné stromy, obiloviny, pícniny atd.
    10. Řízené deficitní zavlažování (RDC).

Současné studie/výzkum a/nebo akademické recenze

Belgie

Vzhledem k silně rozdělené a roztříštěné jurisdikci Belgie neexistují žádné specifické studie na národní úrovni, které by zkoumaly dopady sucha v celé zemi. Na úrovni provincií, regionů a obcí však existují studie, které se suchem zabývají. Region Vlámsko v současné době takový plán vypracovává, stejně jako provincie Limburg již vypracovala studii zaměřenou na sucho pro svou oblast. (Meuris, 2020)

Takové studie provádí buď příslušný orgán (obec, provincie nebo region) jménem institutů, nebo si najímá soukromé společnosti, které takové studie provádějí, aby se mohla politická opatření zpřesnit. Vodárenské a kanalizační společnosti provádějí vlastní studie, pokud jde o hospodaření s vodou a jeho ovlivnění předchozími, probíhajícími a budoucími suchy.

Kromě toho se touto problematikou v Belgii zabývají i federální úřady, zejména ministerstvo životního prostředí, které každoročně vydává zprávu o životním prostředí, v níž je patrný nárůst obsahu týkajícího se sucha a vodního hospodářství.

V neposlední řadě existuje řada nevládních organizací, které rovněž spolupracují s těmito vládními orgány na studiích týkajících se sucha, a to buď prostřednictvím finanční pomoci, nebo spoluprací s vládními odborníky. (Meuris, 2020)

Kypr

Výzkumná činnost sekce přírodních zdrojů a životního prostředí Výzkumného zemědělského ústavu (ARI) se v průběhu času týkala zavlažování a hnojení plodin, úrodnosti půdy, aplikace nových technologií ve sklenících, využití vyčištěných odpadních vod pro zavlažování a využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělství. V oblasti zavlažování/hnojení se nejvíce uplatňují metody a techniky, které již zemědělci propagovali. Výsledky omezeného zavlažování jsou užitečné zejména v obdobích sucha, kdy je nutné zavlažování omezit. Za zmínku stojí, že dlouhodobé výzkumné údaje této sekce umožnily přijetí legislativy o opětovném využití vyčištěné odpadní vody pro zavlažování a zároveň vytvořily základ pro legislativní rámec.

Významná část výzkumných prací probíhá v rámci soutěžních programů (partneři nebo vedoucí partner) různých podporujících agentur, jako je Evropská unie a kyperská Nadace pro výzkum a inovace.

ARI vyvinula online nástroj pro výpočet měsíční potřeby vody (m3/dekare – 1000m2) pro jednotlivé lokality a plodiny na Kypru. Volně přístupný nástroj ARI usnadňuje zemědělcům udržitelné využívání vody prostřednictvím správného rozhodování o plánování zavlažování. V tomto smyslu lze zmírnit dopady stresu ze sucha a snížené produktivity u plodin v důsledku klimatických změn na studované plodiny.

Česká republika

Řešené výzkumné projekty zaměřené na problematiku sucha naleznete na specializovaných webových stránkách po zadání klíčového slova „sucho“. Na seznamu nalezneme 86 podpořených projektů zabývajících se problematikou vody, vodního hospodářství a sucha. Zde je výběr těch zajímavých:

  • Intersucho – zahájeno v roce 2012 (před obdobím největšího sucha v ČR v nedávné minulosti od roku 2015).
  • RainPRAGUE – navrhuje systém vzájemně propojených opatření v krajině a zastavěných územích.
  • Voda – sucho – zadržování vody v krajině.
  • Sucho v krajině – strategie ochrany před negativními dopady sucha v ČR.
  • XEROS: Extrémní evropské sucho – multimodelová syntéza minulých, současných a budoucích událostí.
  • Příběhy sucha – multidisciplinární výzkumný projekt Univerzity Karlovy kombinuje přírodní a společenské vědy (antropologii, sociologii, krajinnou ekologii, bioklimatologii, geografii), jehož cílem je pochopit, jak česká společnost reaguje na změny přírodního prostředí způsobené suchem.
  • SIM4NEXUS: Obnova krajiny ke zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu – Cílem tohoto projektu je posoudit dlouhodobé celospolečenské dopady využívání zdrojů a politik v České republice, na Slovensku a ve východním Německu.
  • Smart Regions – Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development. Cílem tohoto projektu je vytvořit multidisciplinární a interdisciplinární systém spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi pro vývoj energeticky úsporných a k životnímu prostředí šetrných technologických systémů, zařízení, součástí, metod a strategií pro budovy v inteligentních regionech.

Německo

Šest organizací z oblasti výzkumu klimatu a vědecky podložené komunikace o klimatu – Německé klimatické konsorcium, Německá meteorologická společnost, Německá meteorologická služba, Kongres o extrémním počasí v Hamburku, Helmholtzova klimatická iniciativa, klimafakten.de – shrnulo nejdůležitější vědecké poznatky o změně klimatu. Faktografický dokument se čtyřmi kapitolami dokazuje, že současné globální oteplení o přibližně 1 stupeň ve srovnání s předindustriální dobou se opravdu děje a hlavní příčinou je lidská činnost.

Navzdory 30 letům mezinárodní klimatické politiky se v atmosféře nadále hromadí stále více skleníkových plynů, které prohlubují klimatické změny – nic na tom nezměnil ani lockdown během koronavirové krize. To, co je zapotřebí, jsou trvalé a hluboké strukturální změny ve všech oblastech společnosti – od energetického systému po využívání půdy a infrastrukturu, jak je uvedeno ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu o globálním oteplování o 1,5 stupně Celsia. Čím později tyto změny začnou, tím obtížnější bude zpomalit změnu klimatu a zabránit nevratným změnám. Obrovské finanční prostředky, které je třeba investovat do řešení koronavirové krize, jsou příležitostí, jak tyto strukturální změny zahájit již nyní.

Itálie

Vzhledem k tomu, že italský univerzitní systém je většinou založen na víceoborových univerzitách (na rozdíl například od nizozemského systému se specializovanými univerzitami pro jednotlivá témata), jsou výzkumní pracovníci zmíněných odvětví přítomni téměř v každé instituci po celé zemi.

Výzkumní pracovníci v daném sektoru působí v různých vědeckých sdruženích, jmenovitě např:

  • Italská asociace zemědělského inženýrství (AIIA)
  • Italská asociace agrometeorologie (AIAM)
  • italská pobočka Mezinárodní komise pro zavlažování a odvodňování (ICID)
  • Italská skupina pro hydrauliku (GII)
  • Italská hydrologická společnost (SII)
  • Italská skupina pro zavlažování (GRUSI)

Všechna sdružení uspořádala národní konference, na nichž jsou problémy související se suchem jedním z ústředních témat.

Za hlavní akademické konference zabývající se zavlažováním lze považovat:

  • Konference AIIA a GII Národní konference o hydraulice a vodních stavbách (Convegno Nazionale di Idraulica e Costruzioni Idrauliche)

Španělsko

  • Národní plán adaptace na změnu klimatu (PNACC) 2021-2030 je základním plánovacím nástrojem na podporu koordinovaných opatření proti dopadům změny klimatu ve Španělsku. Jeho hlavním cílem je zabránit současným a budoucím škodám plynoucím ze změny klimatu nebo je snížit a vybudovat odolnější ekonomiku a společnost.
  • Španělský systém správy vodních zdrojů je příkladem schopnosti přizpůsobit se životnímu prostředí prostřednictvím systému správy založeného na plánování, účasti veřejnosti a technologickém rozvoji a inovacích. Byla vypracována Zelená kniha o správě vodních zdrojů, jejímž cílem je vytvořit návrhy na zlepšení ve spolupráci s institucionálními aktéry a zúčastněnými stranami.
  • Národní hydrologický plán vytváří základ pro plánované zvládání sucha prostřednictvím zvláštních plánů pro sucho. Za účelem minimalizace environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů možných situací sucha je tak vytvořen globální systém hydrologických ukazatelů, který tyto situace předvídá a slouží jako obecný referenční bod pro orgány povodí pro formální vyhlášení výstrahy a možných situací sucha.

Stávající projekty

Belgie

Ve Vlámsku existuje program nazvaný Water-Land-Schap,jehož cílem je řešit problémy s vodou ve venkovských oblastech v úzké spolupráci se zemědělci, podniky, obyvateli a správci krajiny. Zamýšleným výsledkem programu je silnější zemědělství, udržitelné zásobování vodou, dobrá kvalita vody, shromažďování přebytečné vody v zastavěném prostředí i v přírodních systémech a silnější krajina v dané oblasti.

Ve Waaslandu ležícím ve východním Vlámsku existuje projekt „Barbierbeek spojuje“, jehož cílem je vybudovat podél řeky Barbierbeek nárazníkové zóny ve spolupráci se zemědělci a najít řešení jejich problémů s hospodařením s vodou.  

Kypr

Skleníky MED. Cílem bylo zlepšit eko-inovační kapacity veřejných a soukromých subjektů v odvětví skleníků/zemědělství prostřednictvím silnější nadnárodní spolupráce, přenosu znalostí a lepších sítí mezi výzkumnými subjekty, podniky, veřejnými orgány a občanskými společnostmi.

ORGANIKO LIFE+. Projekt trval 4 roky (2015-2019). Cílem projektu bylo prokázat komparativní výhody ekologického zemědělství a produktů oproti konvenčním metodám pomocí ukazatelů účinnosti zmírňování dopadů změny klimatu, agronomické a environmentální kvality, snižování/snižování expozice dětí pesticidům ve stravě a propagace zdravých potravin pro lepší zdraví dětí.

Adapt2Change LIFE+. Přizpůsobení zemědělské výroby změně klimatu a omezeným zásobám vody. Projekt byl zahájen v roce 2010 a trval 72 měsíců. Hlavními cíli bylo minimalizovat spotřebu „sladké“ vody pro zemědělskou produkci a zavést metodu recyklace vody v uzavřeném skleníkovém systému.

ERANETMED- CrITERIA. Projekt zaměřený na pomoc organizacím hospodařícím s vodními zdroji a uživatelům vody při rozhodování, když se potýkají s nedostatkem vody, změnou klimatu a znečištěnou vodou.

SWOSOIP. Inteligentní zavlažovací systém pro optimalizaci zavlažovacího procesu (Smart Watering System for Optimizing Irrigation Process). Výzkumný projekt financovaný Evropskou kosmickou agenturou se týká vytvoření inteligentního vodoměru, který bude přijímat data ze satelitů pro automatické zavlažování některých plodin a bude vyzkoušen v oblasti Achelia v Pafosu.

Česká republika

Níže jsou uvedeny hlavní projekty, které by měly být zmíněny. Ale projektů zaměřených na lepší hospodaření s vodou v zemědělství je mnohem více:

  • Metodika hodnocení vláhových potřeb zemědělských plodin pro účely závlah. Tato metodika popisuje teoretický základ a poskytuje praktické postupy související se stanovením vláhové bilance a optimalizací závlahových dávek pro zemědělské plodiny v různých podmínkách a týkajících se klimatických změn v České republice.
  • Chytrá krajina Amálie – projekt Technologické agentury ČR (TA ČR) beta je zaštítěn Ministerstvem životního prostředí ČR a realizován Českou zemědělskou univerzitou.
  • Generel vodního hospodářství krajiny České republiky – projekt iniciovaný Agrární komorou (tedy od samotných zemědělců), skončil v roce 2018. Cílem projektu bylo zmapovat kompletní ohrožení ČR suchem (včetně vytipování 8% nejohroženějších oblastí). Ve druhé fázi měla být navázána spolupráce se 4 zemědělskými družstvy v ČR na vytvoření 4 modelových farem, kde bude naplánováno několik adaptačních opatření k prevenci sucha (např. závlahy, plodiny, agrotechnika).

Německo

  • Byl zahájen modelový projekt – „Demonstrační“ farmy pro zvýšení účinnosti závlahové technologie a řízení závlah ve venkovní produkci zeleniny“, který má přispět k rozvoji udržitelné strategie ochrany podzemních vod a jejich využívání.
  • Výzkumný projekt – Vývoj automatizované pomůcky pro rozhodování o úsporném a účinném zavlažování v zahradnictví a zemědělství s cílem optimalizovat distribuci vody a využití dusíku.

Itálie

  • V Itálii existují projekty, které se zaměřují na téma hospodaření s vodou v rámci programu H2020, například H2020 MOSES, H2020 SWAMP, H2020 FATIMA.
  • Existují však také projekty zaměřené na hospodaření s vodou a sucho, které jsou realizovány v rámci různých programů: PRIN, HANDYWATER, H2Olivo, IRIDA, ERA-NET, JPI OPERA.
  • V regionu Emilia Romagna jsou příklady následujících projektů: POR FESR – POSITIVE, POR FESR – S30.

Španělsko

Jak je uvedeno v části „Instituce, které sledují sucho v partnerských zemích“, existuje několik běžících projektů o hospodaření s vodou v zemědělství, jako je Národní observatoř pro zavlažování, Národní centrum pro technologie zavlažování (CENTER) nebo Agroklimatický informační systém pro zavlažování (SIAR).

Vyhlídky do budoucnosti

Výzvy a vyhlídky na změny v budoucnosti pro zemědělce

Zemědělci hrají v boji proti suchu mnohem větší roli, než je jim přisuzována. Hlavní výzvou pro zemědělce je:

  1. Dokázat zadržet vodu na zemědělské půdě během přívalových dešťů. Dnes se tento jev a jeho důsledky nazývají „vyšší mocí“, ale princip a skutečnost jsou takové, že na zemědělské půdě chybí drobná technická opatření k zadržení odtékající vody a zejména pochopení vsakování vody do půdy a hydrogeologických struktur.
  2. Zemědělec musí pochopit, proč je třeba taková opatření provádět. Tato dosud nezadržená dešťová voda následně způsobuje problémy s erozí. Klíčová opatření k zachycení vody jsou zatím navrhována pouze dobrovolně a realizována v malém měřítku.
  3. Být schopen zadržet vodu na období sucha pomocí systému akumulačních nádrží a provozovat a využívat je především k zavlažování.
  4. Naučit se provozovat zavlažování podle vědeckých poznatků. Doplňkové zavlažování znamená, že se zavlažuje pouze s ohledem na množství srážek během roku a vegetační fázi pěstovaných plodin.

Závěr

Zemědělci čelí výzvám v důsledku změny klimatu. I když se mohou objevit pozitivní aspekty změn, negativa převažují.

Změna klimatu s sebou přináší rostoucí riziko ztrát výnosů v důsledku stresu rostlin ze sucha nebo extrémních událostí, jako jsou bouřky, přívalové deště, krupobití a záplavy.

Pokud se v budoucnu nebude problém sucha řešit, může se stát, že stále častěji sucho bude příčinou sociálních nepokojů a politické nestability, a kromě toho přinese venkovským komunitám, ale nejen jim, vážné ekonomické problémy.

Podle klimatického scénáře, který počítá se zvýšením teploty až o 3 °C do roku 2100, se odhaduje, že ekonomické ztráty způsobené suchem by mohly být pětkrát vyšší než v současnosti (Cammalleri et al., 2020). Vezmeme-li v úvahu ztráty ekosystémů, které lze obtížně peněžně vyjádřit, mohly by se ztráty ještě zvýšit.

Souhrnně lze konstatovat, že velkou výzvou pro stát a zemědělce bude porovnání nákladů a přínosů produkčních (výnosy plodin) a mimoprodukčních funkcí krajiny (kvalita půdy, voda, sucho, povodně), a to zejména v dlouhodobém horizontu. Krajina sice musí produkovat (suroviny, potraviny, energii, dřevo…), ale musí také zajišťovat mimoprodukční funkce – biodiverzitu, ochranu půdy, vody nebo funkci odolnosti proti suchu. V době, kdy je jednostranný tlak pouze na produkci, je stav půdy, vegetace a vodních zdrojů neudržitelný. Nelze se však ani jednostranně zaměřit pouze na mimoprodukční funkce, protože pak bychom ztratili konkurenceschopnost v zemědělství.

Privacy Policy

At AGRIWATER we take the protection of your personal data very seriously. Our purpose is to protect the privacy of the data you provide us and to comply with the current regulations on the protection of personal data.

In compliance with the Act 3/2018 of 5 December on the Protection of Personal Data and Guarantee of Digital Rights transposing Regulation (EU) 2016/679, we inform you of the following information about our privacy and data protection policy:

Who the controller of the processing of your data?

The organization responsible of your data is Asociace soukromeho zemedelstvi Ceske republiky, ID E10133738. This is a non-governmental organization located in Prague, Czech Republic.

Address
Samcova 1177/1
11000
Praha 1

Telephone
+420266710413
+420266710414

Email contact
marketa.sandova@asz.cz

What is the purpose of the treatment?
  • To respond to requests, complaints and incidents transferred through our contact channels incorporated in the website.
  • To understand the behaviour of the navigator within the web in order to detect possible computer attacks on our web.
  • Comply with legal obligations that are directly applicable to us and regulate our activity.
  • To protect and exercise our rights or to respond to complaints of any kind.
  • Submission of newsletters regarding the goods or services that make up the activity of the responsible person or news related to his activity.

 

What is the legal base of the treatment?

The legal basis for the treatment of your data is the consent of the data subject under article 6.1 a) of the Regulation, as well as the legitimate interest of the data controller under article 6.1 f) of the Regulation.

The data we request from you are adequate, relevant and strictly necessary and in no case are you obliged to provide them to us, but their non-communication may affect the purpose of the service or the impossibility of providing it.

For how long do we keep your data?

Your data will be kept for the time required for the proper provision of the service offered, as well as to meet the responsibilities that may arise from it and any other legal requirement.

Which recipients will receive your data?

In the course of processing your data, Asociace soukromeho zemedelstvi Ceske republiky may share your data with:

On Projects Advising SL, as web management and maintenance service providers.

What are my rights?
  • Right of access: the right to obtain confirmation of whether personal data is being processed, as well as the right of access to such data.
  • Right to rectification of personal data.
  • Right to erasure
  • Right to limitation of processing
  • Right to data portability
  • Right to object: the right to object to data being processed.

The controller retains the right to restrict the rights set forth in Article 23 of the EU Regulation, if such restriction is provided to safeguard, in particular fundamental rights and freedoms and is a necessary and proportionate measure.

Where can I make a complaint?

If any interested party considers that their data are not being treated correctly, they can send their complaints to the following e-mail address; kristyna.strnadova@asz.cz, Asociace soukromeho zemedelstvi Ceske republiky.

The data subject declares to have acquired all this information.

Cookies Policy

What are cookies?

A cookie is a file that is downloaded and executed on your computer, phone, or mobile device when you access certain web pages. Cookies allow a website, among other things, to store and retrieve information about user’s browsing habits and recognize the user depending on the information they contain and the way they use their computer.

Cookies do not harm your computer and are necessary to facilitate navigation.

What are cookies used for on our website?

Cookies are necessary for our website to work properly. The purpose of our cookies is to improve the user’s browsing experience. They can be used to remember your preferences (language, country, etc.) during navigation and on future visits.

The information collected in the Cookies also allows us to improve the website and adapt it to the individual interests of users, speed up searches, etc.

What types of cookies does our website use?

Analysis Cookies: These, if they are used properly by us or by third parties, allow us to quantify the number of users and thus perform the measurement and statistical analysis regarding the users‘ usage of our service.

Advertising Cookies: These, if they are used properly by us or by third parties, allow us to manage as effectively as possible the supply of advertising space on the website, adapting the content of the advertisement to the content of the service requested or to the use you make of our website.

What we will NOT use cookies for

Our cookies do not store information about your personal identification, address, password, credit or debit card details, etc.

Who uses the information contained in these cookies?

The information stored in the website’s cookies is used exclusively by us, apart from those identified below as „third party cookies“, which are used and managed by external entities to provide us with services to improve our own services and the user’s experience when browsing our website.

Third party cookies are mainly used to obtain statistics and to guarantee the payment operations are carried out.

Can I prevent cookies from being used?

Yes, firstly, you must disable cookies in your browser and, secondly, delete the cookies stored in your browser associated with this website.

You can restrict, block, or delete cookies from this website at any time by modifying your browser settings. This setting is different for each browser. For more details on the configuration of cookies in your browser, please consult your browser’s „Help“ menu.

It is possible that some of the website’s features may no longer work if you disable cookies.

List of cookies that our website uses
Technical and customization cookies

These Cookies are used to identify the user during the session, prevent the user from having to repeat authentication processes on the website, speed up some website processes, remember selections made during the session or on subsequent accesses, remember pages already visited, etc.

COOKIES

PURPOSE

DURATION

MANAGEMENT

User identification

They are used to identify and authenticate the user. They also contain technical data from the user session, such as connection timeout, session identifier, etc.

Session

AGRIWATER

Session identification

They identify the user’s http session. They are common in all web applications to identify requests from a user’s session.

Session

AGRIWATER

Navigation status

They help identify the user’s browsing status (login, first page, first access, scroll status, voting status, etc.).

Session

AGRIWATER

Navigation analysis cookies

These Cookies obtain generic information about users‘ accesses to the website (not the content of the same) to subsequently provide us with information about these accesses for statistical purposes.

COOKIES

PURPOSE

DURATION

MANAGEMENT

Google Analytics (__utma, __utmb, __utmc, __utmd, __utmv, __utmz, _ga…)

They allow website statistic’s tracking through the Google Analytics tool, which is a service provided by Google to obtain information about user access to websites. Some of the data stored is: number of times a user visits the website, dates of the user’s first and last visit, duration of visits, from which page the user accessed the website, which search engine was used or which link was clicked, from which part of the world the user accessed the website, etc. The information generated by the cookie about your use of the website will be directly transmitted and stored by Google Inc (a company located in United States). The configuration of these cookies is predetermined by the service offered by Google, so we suggest you consult the Google Analytics privacy page, for more information on the cookies it uses and how to disable them (keep in mind that we are not responsible for the content and accuracy of third-party websites).

Persistent

Third Parties

Ochrana osobních údajů

V projektu AGRIWATER bereme ochranu vašich osobních údajů velmi vážně. Naším cílem je chránit soukromí údajů, které nám poskytujete, a dodržovat platné předpisy o ochraně osobních údajů.

V souladu se zákonem č. 3/2018 ze dne 5. prosince 2018 o ochraně osobních údajů a digitálních práv, který transponuje nařízení (EU) 2016/679, vás informujeme o našich zásadách ochrany soukromí a osobních údajů:

Kdo zpracovává Vaše osobní údaje?

Organizací odpovědnou za vaše osobní údaje je Asociace soukromého zemědělství ČR, IČ: 68402538. ASZ ČR je nevládní organizací se sídlem v Praze, České republice.

Adresa
Samcova 1177/1
11000
Praha 1

Telefon
+420266710413
+420266710414

E-mail
marketa.sandova@asz.cz

Jaký je účel zpracování?
  • Reagovat na žádosti, stížnosti a incidenty předané prostřednictvím našich kontaktních kanálů, které jsou součástí webových stránek.
  • K pochopení chování navigátora na webu za účelem odhalení možných počítačových útoků na náš web.
  • Dodržovat zákonné povinnosti, které se na nás přímo vztahují a které upravují naši činnost.
  • K ochraně a výkonu našich práv nebo k reakci na stížnosti jakéhokoli druhu.

 

Jaký je právní základ pro zpracování?

Právním základem pro zpracování vašich údajů je souhlas subjektu údajů podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení a oprávněný zájem správce údajů podle čl. 6 odst. 1 písm. f) Nařízení.

Údaje, které od vás požadujeme, jsou přiměřené, relevantní a nezbytně nutné a v žádném případě nejste povinni nám je poskytnout, ale jejich nesdělení může mít vliv na účel služby nebo nemožnost jejího poskytnutí.

Jak dlouho Vaše údaje uchováváme?

Vaše údaje budou uchovávány po dobu nezbytnou k řádnému poskytování nabízených služeb, jakož i k plnění povinností, které z nich mohou vyplývat, a dalších zákonných požadavků.

Kteří příjemci obdrží Vaše data?

Při zpracování vašich údajů může Asociace soukromého zemědělství ČR sdílet vaše údaje s poskytovatelem služeb správy a údržby webu On Projects Advising SL.

Jaká mám práva?
  • Právo na přístup: právo získat potvrzení o tom, zda jsou osobní údaje zpracovávány, a právo na přístup k těmto údajům.
  • Právo na opravu osobních údajů.
  • Právo na výmaz.
  • Právo na omezení zpracování.
  • Právo na přenositelnost údajů.
  • Právo vznést námitku: právo vznést námitku proti zpracování údajů.

Správce si vyhrazuje právo omezit práva uvedená v článku 23 nařízení EU, pokud je takové omezení nezbytné pro ochranu zejména základních práv a svobod a představuje nezbytné a přiměřené opatření.

Kde mohu podat stížnost?

Pokud se některá ze zúčastněných stran domnívá, že s jejími údaji není zacházeno správně, může zaslat stížnost na následující e-mailovou adresu: marketa.sandova@asz.cz, Asociace soukromého zemědělství ČR.

Subjekt údajů prohlašuje, že všechny tyto informace získal.

Zásady používání cookies

Co jsou cookies?

Soubor cookie je soubor, který se stáhne a spustí ve vašem počítači, telefonu nebo mobilním zařízení, když navštívíte určité webové stránky. Cookies umožňují webové stránce mimo jiné ukládat a načítat informace o návycích uživatele při prohlížení stránek a rozpoznat uživatele v závislosti na informacích, které obsahují, a na způsobu, jakým používá svůj počítač.

Cookies nepoškozují váš počítač a jsou nezbytné pro usnadnění navigace.

K čemu se na našich webových stránkách používají cookies?

Soubory cookie jsou nezbytné pro správnou funkci našich webových stránek. Účelem našich cookies je zlepšit uživatelský zážitek z prohlížení. Mohou být použity k zapamatování vašich preferencí (jazyk, země atd.) během navigace a při dalších návštěvách.

Informace shromážděné v souborech cookie nám také umožňují vylepšovat webové stránky a přizpůsobovat je individuálním zájmům uživatelů, zrychlovat vyhledávání atd.

Jaké typy cookies naše webové stránky používají?

Analytické cookies: Tyto soubory, pokud jsou námi nebo třetími stranami správně používány, nám umožňují kvantifikovat počet uživatelů a provádět tak měření a statistické analýzy týkající se používání našich služeb uživateli.

Reklamní cookies: Tyto cookies, pokud jsou námi nebo třetími stranami řádně používány, nám umožňují co nejefektivněji řídit nabídku reklamního prostoru na webových stránkách a přizpůsobit obsah reklamy obsahu požadované služby nebo způsobu používání našich webových stránek.

K čemu soubory cookie NEPOUŽÍVÁME

Naše soubory cookie neukládají informace o vaší osobní identifikaci, adrese, hesle, údajích o kreditní nebo debetní kartě atd.

Kdo používá informace obsažené v cookies?

Informace uložené v souborech cookie těchto webových stránek používáme výhradně my, kromě souborů cookie označených níže jako „soubory cookie třetích stran“. Ty používají a spravují externí subjekty, poskytující služby ke zlepšení našich vlastních služeb a uživatelského zážitku při prohlížení našich webových stránek.

Soubory cookie třetích stran se používají především k získávání statistických údajů a k zajištění provádění platebních operací.

Mohu zabránit používání souborů cookie?

Ano, zaprvé musíte ve svém prohlížeči zakázat soubory cookie a zadruhé vymazat soubory cookie uložené v prohlížeči a související s touto webovou stránkou.

Soubory cookie z této webové stránky můžete kdykoli omezit, zablokovat nebo odstranit úpravou nastavení prohlížeče. Toto nastavení je pro každý prohlížeč jiné. Další podrobnosti o konfiguraci souborů cookie ve vašem prohlížeči naleznete v nabídce „Nápověda“ vašeho prohlížeče.

Je možné, že pokud soubory cookie zakážete, některé funkce webových stránek nebudou fungovat.

Seznam cookies, které naše webové stránky používají
Technické cookies a cookies pro uzpůsobení potřeb

Tyto cookies se používají k identifikaci uživatele během relace, k tomu, aby uživatel nemusel opakovat procesy ověřování na webových stránkách. Dále k urychlení některých procesů na webových stránkách, k zapamatování již navštívených stránek nebo zapamatování voleb provedených během relace či při dalších přístupech atd.

COOKIES

ÚČEL

DOBA TRVÁNÍ

MANAGEMENT

Identifikace uživatele

Slouží k identifikaci a ověření uživatele. Obsahují také technické údaje z relace uživatele, jako je časový limit připojení, identifikátor relace atd.

Relace

AGRIWATER

Identifikace relace

Identifikují relaci http uživatele. Jsou běžné ve všech webových aplikacích a slouží k identifikaci požadavků z relace uživatele.

Relace

AGRIWATER

Navigační status

Pomáhají identifikovat stav procházení uživatele (přihlášení, první stránka, první přístup, stav procházení, stav hlasování atd.).

Relace

AGRIWATER

Cookies pro analýzu navigace

Tyto soubory cookie získávají obecné informace o přístupech uživatelů na webové stránky (nikoli o jejich obsahu), aby nám následně poskytly informace o těchto přístupech pro statistické účely.

COOKIES

ÚČEL

DOBA TRVÁNÍ

MANAGEMENT

Google Analytics (__utma, __utmb, __utmc, __utmd, __utmv, __utmz, _ga…)

Umožňují sledování statistik webových stránek prostřednictvím nástroje Google Analytics, což je služba poskytovaná společností Google k získávání informací o přístupu uživatelů na webové stránky. Některé z ukládaných údajů jsou: počet návštěv uživatele na webových stránkách, data první a poslední návštěvy uživatele, doba trvání návštěv, ze které stránky uživatel na webové stránky vstoupil, který vyhledávač použil nebo na který odkaz kliknul, z které části světa na webové stránky vstoupil atd. Informace vygenerované souborem cookie o používání webové stránky budou přímo předány a uloženy společností Google Inc. (společnost se sídlem ve Spojených státech amerických). Konfigurace těchto souborů cookie je předurčena službou nabízenou společností Google, proto doporučujeme, abyste se seznámili se stránkou o ochraně osobních údajů služby Google Analytics na adrese, kde naleznete další informace o souborech cookie, které používá, a o tom, jak je zakázat (mějte na paměti, že nejsme zodpovědní za obsah a správnost webových stránek třetích stran).

Trvalé

Třetí strany